Proč se k Babičce vracíme i po dvou stoletích
Němcová nepsala idylu, ale tichý manifest laskavosti. Zkusili jsme ji přečíst očima dnešní čtyřicátnice – a překvapilo nás, jak aktuálně zní.
Žádné placené pozice ani žebříčky. Jen knihy, které jsme sami přečetli a které bychom dali do ruky svým nejbližším.
„Dlouho jsem nečetla český debut, který by byl tak sebejistý. Dům na Vltavě je vlastně další postavou románu – a jeho mlčení řekne víc než mnoho dialogů. Ideální na podzimní víkend.“
„Po téhle knize už nikdy nepůjdete lesem stejně. Vodičková umí vědu převyprávět jako pohádku a přitom nic nezjednodušuje. Krásná i jako dárek.“
„Na pohádkových sobotách ji čteme pořád dokola a děti se nikdy nenudí. Ilustrace jsou plné drobností, které objevíte až napotřetí.“
Němcová nepsala idylu, ale tichý manifest laskavosti. Zkusili jsme ji přečíst očima dnešní čtyřicátnice – a překvapilo nás, jak aktuálně zní.
Od černých děr po spánek: knihy, které vysvětlují složité věci tak, že je pochopí i člověk, který z fyziky propadal.
Autorka knihy měsíce o tom, jak vznikal román o třech generacích jedné vltavské rodiny a proč psala jen ráno.